Městský mobiliář už dávno nejsou jen stejné lavičky a koše

Města i obce v posledních letech zkušeně využívají různé podpůrné programy a dotace. Díky tomu postupně doplňují a opravují svůj parkový a městský mobiliář pro využití veřejností. Lépe tak využívají veřejný prostor a zvyšují komfort veřejného života. Stejně tak jde o výstavbu dětských hřišť a malých sportovišť.

Do městského mobiliáře v podstatě patří vše, co jakýmkoliv způsobem utváří vzhled a atmosféru zvolené lokality a klidně i celého města. Zároveň zvyšuje pohodlí ve veřejném prostoru, a dělají jej příjemnějším a užitným. Obyvatelé ho pak více využívají, a vytváří se tím společná komunita a aktivity.

Městský mobiliář nejsou jen lavičky a koše

Mobiliářem jsou jednotlivé objekty s daným účelem, které jsou vhodně rozmístěné na ulicích, náměstích, parcích, sídlištích a podobně. Nejde ale jen o lavičky a odpadkové koše, jak jsme byli doposud zvyklí. Díky použitým materiálům, jednoduchému zhotovení a hlavně dlouhé životnosti jsou veřejné prostory doplňovány dalšími prvky, jako třeba stojany na kola, fontánky a podobně.

Do parků i na sídliště se čím dál častěji dostávají třeba dětská hřiště Berliner Seilfabrik, která jsou oblíbeným místem pro aktivitu nejen těch nejmenších, ale i větších dětí. Výrobce je doplňuje originálními herními prvky, které jsou vyrobené z odolných a recyklovaných materiálů. Firma takto ekologicky vyrábí kvalitní dětská hřiště, která opravdu vydrží nápor dětských her.

Já sám si pamatuji, jak jsme měli na hřišti jen kolotoč a konstrukci k prolézání. Vše většinou svařeno z trubek různých velikostí. Tyto herní prvky vytvořil někdo doma nebo v místní továrně. Barvu pak dodal místní národní výbor, v Akci Z se konstrukce zabetonovala na vhodném místě a bylo hotovo.

Dnes, když s naší Valerií chodíme na místní hřiště, mohu potvrdit, že je znát značný pokrok, a to nejen co se zpracování a materiálů týče, ale i provedení a možnosti jsou o dost lepší.

Mobiliáře proto doplňují náš společný veřejný prostor, ve kterém trávíme svůj volný čas aktivně i pasivně. Přiznávám, že i já si občas jen sednu na pohodlnou a čistou lavičku a jen si udělám pohodlí. Tedy než pro mne přiběhne Valerie a vyrazíme k další prolézačce nebo skluzavce.

OKOMENTOVAT

Vložte prosím Váš komentář
Zde prosím vložte Vaše jméno